Přivolání

2. listopadu 2012 v 13:45 |  Odchod štěňátek do nového domova

Přivolání



Pro začátek je dobré zmínit, že přivolání máme dvojího druhu. Při jednom používáme povel "ke mě!", při druhém použijeme povel "k noze!". To jsou přivolání, která rozeznává sportovní kinologie a jestli začnete později chodit na cvičák, určitě se je váš pejsek naučí. Přivolání "ke mě" bývá s předsednutím : pejsek k vám nejkratší možnou trasou radostně přiskotačí a hezky rovně, těsně před vás předsedne (to je finální fáze cviku). U povelu "k noze" k vám pejsek opět nejkratší možnou trasou přiběhne ale cvik zakončí tím, že vás obejde a přisedne vám k levé noze (finální fáze cviku). Dvouměsíčního prcka tímhle vůbec nezatěžujte. Tohle jsou formy přivolání, které se učí na cvičáku, a jestliže s pejskem nemáte v plánu skládat zkoušky, a chodit na soutěže, nebo dokonce ani nechcete chodit na cvičák, pak nemá vůbec smysl, se těmito formami provedení zabývat. V případě, že nechcete chodit na cvičák, uplně vám postačí, pokud na váš povel pejsek za každých okolností urychleně přiběhne.

Začínáme s přivoláním
S přivoláním začínejte okamžitě, jak si štěně privezete domů. Poté, co se štěně u vás rozkouká, zvykne si na vás, na svůj nový domov, můžete začít. Nejlépe je začínat učit všechny cviky doma - jistě už doma všechno očuchalo a nic ho v soustředění na vás nebude rozptylovat :) Je dobré, jestliže už si psík zvykl na své jméno, jestliže né, můžete jeho pozornost zaujmout jinak, tleskáním, pískáním....
Až bude od vás štěně vzdálené přes celou místnost, dřepněte si na bobek, roztáhněte ruce a zavolejte psíka jménem - určitě se k vám nadšeně přiřítí :) Nejdůležitější fází přivolání je získání pozornosti vašeho psíka. Musí se na vás podívat - jestliže se na vás nepodívá, nemáte šanci s ním navázat kontakt a přivolat ho. Malá štěňata jsou naštěstí velmi zzvídavá a jestliže si zvyknou na své jméno, jistě se za ním rádi budou otáčet :) Už v momentě, kdy se k vám řítí ho nadšeně chvalte a jak k vám doběhne mu dejte pamlsek a pohrajte si s ním - to udělejte pokaždé. Pes musí vědět, že ho vždycky voláte z nějákého dobrédu důvodu a ne pro váš rozmar,proto zařaďte hne po přivolání nějákou konkrétní činnost - například upravte psu obojek. Zopakujte to párkrát a poté, co se k vám rozběhne, přidejte povel "ke mě!". Když k vám štěňátko běží, opakujte povel a chvlate. Poté následuje zase pamlsek a hra. Tohle jsou vaše uplné začátky. Jakmile už štěně ví, co daný povel znamená a splní jej vždy, můžete začít volat z místosti do místnosti, schovat se za roh, ať vás nevidí. Pořádně to doma nacvičte.

Jakmile už máte doma přivolání na 100%, můžete začít venku. Když začínejte venku, vyberte si nějáké opuštěné místo, někde, kde nechodí moc lidí a nejezdí tam auta. Přivolání se pravděpodobně zhorší, protože venku je to něco uplně jiného, než doma. Veku je spousta pachů, šumí tam listí stromů ... štěně se hůř soustředí. Nic si z toho nedělejte a zkoušejte. V momentě, kdy to psu nebude už dělat žádný problém, můžete přejít na rušnější místo, kde chodí lidi, jsou slyšet auta (opaku jsou SLYŠET auta, ne ža tam JEZDÍ ! ). Zase nejspíš uvidíte pokles, ovšem pejsek si zanedlouho i na tyhle zvuky zvykne a bude se soustředit na vás.

Vždy trvejte na svém. Jestliže na přivolání nereaguje, nebo uteče, nikdy ho netrestejte poté co se k vám sám vrátí. Sice neuposlechl povel, ale vrátil se k vám sám, takže nenásleduje ani pochvala, ale v žádném případě ani trest! Nedocílili byste toho, že by pes přestal utíkat, nebo že by začal na povel reagovat, nýbrž toho, že by měl strach se k vám vrátit, protože kdyby se vrátil, postrestaly byste ho. To opravdu nedělejte. Nikdy psa nehoňte, nemá to smysl - nemáte šanci psa dohonit a on by rozpoznal vaši slabinu (jste pomalý a tudíš nemůžete být dobrý vůdce..).

Jestliže psa přivoláváte a on je na vážkách, nebo se mu nechce, neběžte k němu, ale začněte utíkat od ně, mávejte rukama, cokoli, jen abyste upoutaly jeho pozornost o on se k vám rozběhl. To platí i případě, jestliže k vám pejsek běží na váš povel, nikdy nedělejte ani jeden krok vpřed k němu, ale couvejte o dva korky z zpátky - pejsek se naučí, že musí přiběhnout až k vám. Jestliže pejska přivoláváte, NIKDY ho bezprostředně potom neuvažte na vodítko - naučil by se, že přivolání znamená konec svobody a buď by k vám nepřiběhl vůbec, nebo by se naučil přijít k vám na tzv. "útěkovou vzdálenost" (přiběhne k vám, ale drží se metr od vás, aby mohl kdykoli utéct v připadě, že jej budete chtít upnout). Je lepší pejska přivolat, pohrát si, nebo udělat ještě nějáké povely (sedni, lehni ..) a poté je připnout a odejít (aby věděl, že i to připnutí má smysl, ne že pejska připnete a budete s ním stát ještě hodinu na témže místě a klábosit, aby se on koukal na to, jak si ostatní hrají :D )
Někdy je dobré, hlavně ze začátku, ale lze to i později, ukázat pejskovi pamlsek, aby si pro něj přiběhl. nebo na oblíbenou hračku. Má to výhodu v tom, že tu hračku vidí i na větší vzdálenost, na rozdíl od pamlsku. Vždycky když přiběhne, dostane pamlsek a pak se s ní přetahuju o tu hračku, na kterou jsem jí lákala.. Jinak já používám na přivolání pamlsky, které za nic jiného nedostává - aby pro ni byli výjmečné, aby to stálo fakt za to :)

Ze začátku chvalte vždy našeně a použijte kombinací všech tří pochval (viz článek "pochvaly"). Jestliže máte přivolání dobré, naučte pejska, že je lepší přijít hned na první zavolání - jestliže použijete povel víckrát, než pejsek přiběhne, pochvalte ho jen krátce, slovně. Jestliže přiběhne na poprvé, použijte všechny pochvaly naráz, chvalte, dejte pamlsek, pohrajte si ... Naučí se to brzo rozeznávat.

Daisy měla přivolání perfektní do 6 měsíců - uměla s předsednutím i k noze a na první zavolání, dokonce i od hrajících si psů. Od 6. měsíce jsme mohly začít znova ... :)

Závěr
Takže to by byl závěr prvního dílu o přivolání. Má sloužit jako návod pro první krůčky. Vlastně je to taková "příprava" na vlastní přivolání. V příštím díle si povíme o tom, jak na přivolání s předsednutím, a k noze.

Nezapomínejte, že naučit psa povely sedni a lehni, trvá maximálně týden, ale naučit psa dokonalému přivolání, trvá roky. Je to proto, že do roka a půl se váš pejsek neustále mění, jak fyzicky, psychicky. Zhruba do 9 měsíců několikrát budete muset změnit styl výcviku a tento syl budete muset přizpůsobit věku a psychické vyzrálosti pejska. Nezapomínejte, že některá plemena, jako například rhodézský ridgebac, dospívají psychicky až okolo tří let! I s tím je třeba počítat. Každý pes potřebuje jiný styl výcviku (například ridgeback nesnáší dril, který německým ovčákům příliž nevadí). Přivolání pejska také záleží na jeho rase, na tom, jak silný má, nebo nemá lovecký pud. Pes je stále jen zvíře a jeho pudy mohou s velkou pravděpodobností převážit nad vaším povelem ... Myslete na to, že pes není robot. Má svoje pocity a taky nálady. Někdy je unavený, jindy smutný, někdy veselý, jindy čilý. Pozorujte svého pejska a jestliže na něm pozorujete únavu, nebo nechuť k výcviku, tak se s ním místo toho raději pomazlete, pohrajte si, nebo ho nechte odpočinout, ono se nic nestane a nic vám neuteče :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama